Kromě schopnosti vidět, se lidské oko vyznačuje další zásadní vlastností. Kromě tyčinek a čípků, naše oči mají retinální (sítnicové) gangliové buňky. Tyto jsou přímo spojeny s určitou částí mozku a ovlivňují náš biorytmus. Části mozku spojené s gangliovými buňkami, řídí naše "vnitřní hodiny", nastavují naše tělo a metabolismus, aby byl aktivní během dne a během odpočinku v noci. Tedy, světlo dopadající na naše tělo, ovlivňuje náš pocit pohody, spánku, rytmus probuzení a naši produkci hormonů.

Odvrácená tvář modrého světla
Drážděním nebo utlumením světločivých gangliových buněk bychom mohli v budoucnu dosahovat mobilizace duševních schopností nebo naopak připravit unavený mozek na odpočinek a regeneraci sil. Síla modrého světla má však i svou odvrácenou tvář a lidé by si měli dávat větší pozor na zdroje světla s touto složkou záření. Jeho intenzita může být tak vysoká, že nám světločivné gangliové buňky „spálí“.

Pozor na LED
Pokud se nám stane něco podobného s tyčinkami a čípky, pak přijdeme o zrak. Ztrátu světločivných gangliových buněk bychom nezaznamenali jako výraznější zhoršení zraku. Přesto by mohla mít pro náš život dalekosáhlé důsledky. Někteří odborníci proto hledí se znepokojením na světelné diody LED, které se stále víc prosazují jako energeticky úsporné zdroje světla. V jejich záření je mnohdy velmi intenzivní modrá složka. Co udělá svit „ledek“ s našimi světločivnými gangliovými buňkami a celým organismem, to zatím netušíme. Člověk se vyvíjel odedávna v bílém světle slunce a světlo plamene pochodní, loučí nebo svící na tom mnoho nezměnilo. Teprve v posledním století jsme vyvinuli takové zdroje umělého světla, které jsou s to „znečistit“ náš svět zářením vlnových délek, na jaké nejsou naše oči přizpůsobené. Měli bychom proto urychleně zjistit, jaká rizika tahle „světelná špína“ přináší.